CZ | EN | DE

Geopatogenní zóny (GPZ)

Věděli jste, že škodlivým vlivem geopatogenních zón na lidský organismus se zabývali už vyspělé civilizace víc než před 4000 lety? První zmínky o „dračích žílách“ (geopatogenních zónách) pocházejí ze staré Číny a také v Egyptě a antickém Římě o nich věděli – a snažili se jim všemožně vyhnout hlavně při stavbách obydlí. Objevují se v místech, kde je zemská kůra porušená nebo se stýkají horniny s různými fyzikálními vlastnostmi. Tyto zóny patří mezi geologické zóny. Ovlivňují negativně nejen živé organizmy (faunu i flóru), ale i půdu, vodu, potraviny. Tyto zóny lze měřit pomocí přírodních nástrojů (proutků či virgulí), nebo pomocí moderní techniky. Zóna je měřitelná pomocí přístroje, který zjistí hodnotu elektrického a magnetického pole Země. Problémem geopatogenních zón se oficiální medicína zatím nezabývá, ale existuje mnoho lékařů (např. onkolog MUDr. Juryšek), kteří připouštějí vliv energetického prostředí na kvalitu života. Existují navíc studie o souvislosti mezi četností výskytu zhoubných onemocnění a lokalitou bydlení.

Jak geopatogenní zóny vznikají

ALCYONE

Mohou vzniknout nehomogenitou kůry povrchu zemského – například nad podzemními toky, prameny, rudnými ložisky apod. Mění tvar siločar magnetického pole Země, ovlivňují jeho hustotu – včetně vytváření sekundárních magnetických polí. Vytváří stejnosměrné elektrické pole na rozhraní různých elektrických vodivostí (tzv. geostatické pole). Když siločáry předchozích dvou typů geopatogenních zón modulují umělé zdroje jako rozhlasové nebo televizní vysílače, vzniká tzv. rezonanční zóna (= rezonující geostatické pole, zkráceně RG pole). Rezonující zóna je velmi škodlivý a destruktivní prvek. Vznikne, i když energie a povaha jednotlivých polí, jež ji tvoří, samy o sobě nestačí na poškození organizmu nebo struktury neživé hmoty. Proto běžné fyzikálním měření, které sleduje pouze hodnoty jednotlivých polí, rezonanční zónu neodhalí. Kombinací, prolnutím a vzájemným působením výše uvedených zón vzniká tzv. hybridní zóna. Chaos v magnetických a elektrických polích pak negativně ovlivňuje živou i neživou hmotu. I tato hybridní zóna je během běžného fyzikálního měření prakticky neodhalitelná.

Jak se negativní působení projevuje

Na lidský organismus působí elektrická a magnetická pole, vibrace a radiace, které často vůbec nevnímáme. Naše buňky však vedou s těmito činiteli vnitřní boj, čímž dochází ke snížení jejich produktivity. Některé typy zón mají schopnost rozkmitat atomy těžkých prvků, tedy prvky s vyšší atomovou hmotností. Doslova válka atomů a molekul vyvolaná geopatogenní zónou v lidském těle způsobí vleklé zdravotní potíže a choroby. Když bychom se na to podívali od té nejmenší částečky v lidském těle: Dlouhodobým působením se buňka oslabuje a zamořuje se jedovatými odpady z neznámých chemických reakcí. V konečné fázi může dojít až k nezvratnému poškození struktury buňky a následně k jejímu zničení.

Šíření zón pomocí vody i jiných materiálů

Tvorba zón je závislá mimo jiné i na podzemní vodě. Proto při změně objemu podzemních i podpovrchových vod dochází ke změnám prostorových hranic geopatogenních zón nad povrchem. Stejně tak může šíření zóny ovlivnit vzdušná vlhkost. Čím je vyšší, tím se zóny snáze šíří. Některé zóny se navíc přenášejí po určitých materiálech. S oblibou se šíří po materiálech tvořených atomy s velkou atomovou hmotností – například kovy. Ty pod vlivem geopatogenní zóny rezonují – přenášejí ji často i na velkou vzdálenost. Typicky trubky ústředního topení a vodovodu, vedení elektrické sítě atd. Geopatogenní zóny jsou přenosné po organizmech – tedy i po člověku. Záleží na obsahu různých látek v tkáních, jako jsou například tuky, voda, minerálie atd. Jelikož obsah těchto látek je u každého jedince jiný, je určitá zóna po jednom člověku přenosná, po jiném ne. Je-li geopatogenní zóna po daném jedinci přenosná, poškozuje jeho organizmus.

Jak se před geopatogenními zónami ochránit

Vyvarování se pobytu v patogenní zóně je jediná 100% účinná metoda ochrany zdraví. Pokud geopatogenní zóna nevzniká v místě, kde se nachází, ale byla sem přivedena, můžete přerušit její vodič – např. nahradit kovové trubky za umělohmotné. Nebo si také můžete pořídit přístroje Alcyone, které mění negativní frekvence RG pole a kosmického záření, částečně eliminují vliv elektromagnetického vyzařování, el.instalace a spotřebičů.

Co způsobují geopatogenní zóny v lidském těle?

• odhalování nervových vláken • nádorová onemocnění (rakovina) • bolesti hlavy, migréna, nespavost • nemoci srdce a cév, vysoký krevní tlak • dýchací potíže a alergie • snížená imunita, sklon k depresím • poruchy intelektuálních schopností (paměti a soustředění) • separace stopových prvků, např. vápníků od železa • onemocnění kloubů a páteře, revmatické potíže • nemoci zažívací a trávicí soustavy • onemocnění ledvin • neplodnost




GPZ samozřejmě neškodí jen lidskému organizmu, stejně destruktivní účinky mají i na další živočichy, rostliny a půdu. U delfínů a velryb například vinou GPZ selhává jejich navigační systém, takže jsme svědky (údajných) hromadných sebevražd těchto savců na mělčinách. Zvlášť negativně působí na teplokrevné živočichy. Projevem je agresivita zvířat proti kovovým, či jiným předmětům, jež rezonují. Rodí se nedonošená, znetvořená mláďata. Nemoc šílených krav (BSE) ve Velké Británii mylně připsali neexistujícímu viru prionemu. Fyzikální měření ale nakonec prokázalo, že jde o jasný příklad působení RG pole (= geopatogenní zóny 3. typu) na skot. 

STUPNICE PATOGENITY

  1. stupeň - zóny slabá na hranici detekce, účinky organismem neregistrovatelné, nebo eliminovatelné.
  2. stupeň - senzibilem dobře rozpoznatelná, její účinky dokáže zdravý organismus i dlouhodobě eliminovat, nemocného člověka však již zřetelně oslabuje a proces léčby prodlužuje.
  3. stupeň - zóny oslabuje nervový systém, vzniká lehká nervozita bez zjevné příčiny. Účinky zdravý organismus dokáže po nějaký čas eliminovat, nemocný však vykazuje stále se nelepšící obtíže.
  4. stupeň - silná nervozita, nespavost, dysfunkce orgánů. Zdánlivě nevyléčitelné chronické bolesti a nemoci, které se však pobytem mimo zónu rychle zlepšují. Zdravý organismus dokáže po krátký čas vzdorovat, nemocný již nikoliv.
  5. stupeň - vznik nezhoubných malformací, neklid přenášející se i mimo zónu. Poruchy funkce orgánů, které se pobytem mimo zónu nelepší, a je nutné je léčit. Bolesti, nervový stav je podobný stresu.
  6. stupeň - vznik degeneračních změn, deprese,  bolesti neznámého původu nereagující na terapii, vystupňované obtíže předchozího stupně.
  7. stupeň - během let vznik mutací a kancerogenních změn. Může, ale nemusí být nervová reakce (jedná se o oblast prahu nervové reaktivity). Člověk pozoruje spolu se svými bližními ztrátu svých fyzických a duševních sil, rychle stárne.
  8. stupeň - vznik zhoubného bujení během několika let, ale chybí již zcela nervová reakce, a proto se v této zóně cítí člověk lépe než v předchozí (o to více je zákeřnější). Poruchy orgánů tady nejsou tak markantní ( i když jsou těžké), bolesti většinou nervový systém není schopen přenést, a tak jsou jen minimální. Normální spánek ale v podstatě chybí, spíš je parná apatie.
  9. stupeň - zhoubné bujení se projeví během několika měsíců - nedojde-li však dříve k úmrtí ze selhání některého orgánu, případně imunitního systému. Poruchy narůstají, projevuje se vyčerpání, apatie. Člověk ani organismus nevzdorují, regenerace chybí, vznikají atrofie a otrava metabolity.
  10. stupeň - téměř okamžité poruchy orgánů a jejich funkcí, které jsou příčinou úmrtí (tedy již ne rakovina). Zástava růstu, rychle vzniká tupá bolest hlavy. Apatie již nemá čas vzniknout, protože obvykle vzniká úzkost a fobie (často doprovázená halucinacemi), člověk zde dlouho nevydrží pobývat.
  11. stupeň - ztráta rovnováhy (nebezpečí úrazu). Během několika hodin ztráta vědomí. Těžký šokový stav bývá příčinou úmrtí během několika dní. Stav organismu se jen výjimečně upraví intenzivní léčbou.
  12. stupeň - smrtelně nebezpečná zóny. Smrt nastává během několika hodin podle původu patogenního záření, většinou šokem.
Poznámky:
Děti, nemocní, rekonvalescenti a těhotné ženy jsou o jeden až dva stupně citlivější, než průměr populace. Naopak zdravý a aktivní člověk je o jeden stupeň méně citlivý. To platí až do stupně 8.

Čím vyšší stupeň, tím kratší doba expozice stačí ke vzniku uvedených zdravotních potíží. Zjednodušeně platí: 
  • 12 hodin denně pro stupně 1 - 3
  • 8 hodin denně pro stupně 4 - 6
  • 4 hodiny denně pro stupně 7 - 9
  • cca 2 hodiny denně pro stupeň 10
  • minuty až desítky minut pro stupně 11 a 12
  • V praxi se zóny 10 - 12 stupně normálně nevyskytují, naopak zóny 1 a 2stupně se běžně ani nedetekují ani neoznačují. (Zdroj: Ing. Jaroslav Hanus "Tajemné pyramidy ve službách člověka", nakladatelství PRAGMA)